Kvízové otázky z kategorie Věda a technika

Pojem popularizoval Vernor Vinge v eseji z roku 1993. Ray Kurzweil v knize Singularita se blíží (2005) předpověděl, že nastane kolem roku 2045.

Struktura je inspirována lidským mozkem, kde neurony přenášejí signály přes synapse. Za rozvoj těchto sítí získali v roce 2024 Nobelovu cenu za fyziku John Hopfield a Geoffrey Hinton.

Troposféra sahá přibližně do výšky 12 km, kde na ni navazuje stratosféra. V ní se nachází ozonová vrstva chránící Zemi před UV zářením.

Řád Lepidoptera (šupinokřídlí) zahrnuje denní i noční motýly. Název je odvozen z řeckých slov pro šupinu a křídlo.

Mosaz je slitina mědi a zinku. Od bronzu se liší právě příměsí zinku namísto cínu. Má výbornou akustiku a odolnost vůči korozi.

Hlavní příčinou slapových jevů je gravitační síla Měsíce. Slunce má na příliv a odliv také vliv, ale kvůli své vzdálenosti je jeho účinek zhruba poloviční.

Suchý led je tuhá forma CO₂. Při pokojové teplotě netaje, ale rovnou sublimuje, tedy přechází z pevného skupenství přímo do plynného.

Rhinologie je disciplína zabývající se nosem. Společně s otologií (uši) a laryngologií (hrtan) tvoří širší obor otorinolaryngologie (ORL).

Stupnice pH má rozsah od 0 do 14. Hodnota 7 je neutrální (čistá voda), čísla nižší než 7 značí kyselost a vyšší než 7 zásaditost.

Název kvazar vznikl ze spojení „quasi-stellar radio source“ a označuje aktivní jádra velmi vzdálených galaxií.

Koróna je vnější atmosféra Slunce tvořená plazmatem, která dosahuje teploty přibližně dvou milionů kelvinů.

Osa Uranu je natolik skloněná, že planeta v podstatě obíhá Slunce „povalená“ na bok.

Přestože je Einstein známý teorií relativity, Nobelovu cenu získal za vysvětlení mechanismu fotoelektrického jevu.

Fotosféra je tenká vrstva plynů, kterou vnímáme jako zářivý disk Slunce při pozorování ze Země.

Merkur a Venuše jsou jediné dvě planety v naší soustavě, kolem kterých neobíhá žádný měsíc.

Blikání hvězd je způsobeno turbulencemi v zemské atmosféře, které ohýbají světelné paprsky přicházející z vesmíru.

Sonda Luna 2 dopadla na povrch Měsíce 12. září 1959, čímž se stala prvním objektem, který zasáhl jiné nebeské těleso.

Během rovnodennosti prochází dráha Slunce nebeským rovníkem, což nastává dvakrát do roka – na jaře a na podzim.

Sovětský kosmonaut Vladimir Michajlovič Komarov byl první osobou, která absolvovala dva kosmické lety, bohužel se stal i první obětí při návratu z mise.

Mezi terestrické planety řadíme Merkur, Venuši, Zemi a Mars, zatímco ostatní planety jsou plynní nebo ledoví obři.

Lajka odstartovala v roce 1957 na palubě družice Sputnik 2, čímž prokázala schopnost živého organismu přežít start do vesmíru.

Tyto zóny ve tvaru prstence byly objeveny v roce 1958 díky datům z první americké družice Explorer 1.

Atmosféra Marsu je velmi řídká a skládá se převážně z oxidu uhličitého, což potvrdila řada vědeckých měření.

Při vstupu do atmosféry dosahují meteoroidy rychlosti minimálně 40 234 km/h, což je mnohonásobně více než rychlost kulky z pušky.

Adam Riess spolu s kolegy získal ocenění za důkaz existence temné energie, která působí jako odpudivá síla ve vesmíru.

Termín syzygie se nejčastěji používá v souvislosti se zatměním Slunce či Měsíce nebo s výskytem extrémního přílivu a odlivu.

Raketoplán Columbia se rozpadl při návratu do atmosféry 1. února 2003, přičemž zahynulo všech sedm členů posádky.

Belgický astronom a kněz Lemaître navrhl, že vesmír začal explozí „prvotního atomu“, což se stalo základem dnešní kosmologie.

Objev Krabí mlhoviny (pozůstatku supernovy) je připisován anglickému lékaři a amatérskému astronomovi Johnu Bevisovi v roce 1731.

Refraktory neboli čočkové dalekohledy se tradičně používají pro detailní pozorování jasných objektů v rámci naší Sluneční soustavy.