Seznam kvízových otázek podle kategorií

První světová válka se odehrávala mezi dvěma hlavními bloky: Trojspolek (později označený jako Centrální mocnosti) v čele s Německem a Rakouskem-Uherskem proti Dohodě v čele s Francií, Británií a Ruskem.

Benito Mussolini založil fašistické hnutí v Itálii po první světové válce. Původem socialista, který se stal nacionalistou, dokázal využít poválečného chaosu a společenské nespokojenosti k uchopení moci a nastolení první fašistické diktatury v Evropě.

Termín "železná opona" proslavil Winston Churchill ve svém historickém projevu ve Fultonu v roce 1946. Tímto obrazným vyjádřením popsal rozdělení Evropy na sovětskou a západní sféru vlivu, které charakterizovalo počátek studené války.

"Podivná válka" byla období relativního klidu na západní frontě mezi září 1939 a květnem 1940. Přestože Británie a Francie vyhlásily Německu válku po invazi do Polska, k většímu boji nedošlo. Němci mezitím připravovali svou bleskovou ofenzivu na západě.

Mussoliniho Itálie zaútočila na Etiopii v roce 1935 v rámci svých koloniálních ambicí v Africe. Tento agresivní akt ukázal slabost Společnosti národů, která nebyla schopna účinně zasáhnout proti agresorovi, a předznamenal tak větší konflikty, které měly přijít.

Hernán Cortés se svou hrstkou conquistadorů dokázal mezi lety 1519-1521 porazit mohutnou aztéckou říši. Ironie osudu: tento španělský dobrodruh přišel hledat zlato, ale nakonec zničil jednu z nejsofistikovanějších civilizací Ameriky. Tenochtitlán, hlavní město Aztéků, stál přesně tam, kde dnes sídlí Mexico City.

Portugalec Ferdinand Magellan ve službách španělské koruny odstartoval v roce 1519 první cestu kolem světa. Magellan sám se konce nedočkal - padl na Filipínách. Pouhých 18 ze 270 námořníků se vrátilo domů v roce 1522 na jediné přežívší lodi Victoria. Největší ironie? Korunu koření, kterou vozili, stála více než celá výprava.

30. ledna 1649 padla hlava anglického krále Karla I. popravčí sekerou. Týž rok parlament vyhlásil Anglickou republiku. Pro Evropu to byl šok - poprvé v historii si poddaní "dovolili" popravit svého panovníka z Boží milosti. Monarchie se vrátila až v roce 1660, ale svět už nebyl nikdy stejný.

Jakub II. Stuart byl svržen během Slavné revoluce v letech 1688-1689. Důvod? Byl katolík v protestantské zemi a snažil se vládnout absolutisticky. Angličané si proto "pozvali" Viléma III. Oranžského, aby je Jakuba zbavil. Revoluce dostala přídomek "slavná", protože proběhla téměř bez krveprolití.

Německá selská válka (1524-1525) byla potlačena s obrovskou brutálností. Thomas Münzer, jeden z jejích vůdců a radikální teolog, byl na konci zajat, mučen a popraven. Jeho smrt symbolicky uzavřela jednu z největších lidových vzpour evropských dějin.

Fascinující shoda: první dělení Polska proběhlo v roce 1772, nezávislost USA byla vyhlášena v roce 1776. Zatímco v Americe se rodila nová republika založená na svobodě, v Evropě se mocnosti dělily o starý národ bez ptaní. Historie má svůj smysl pro ironii.

Thomas Jefferson sepsal většinu slavného Prohlášení nezávislosti z roku 1776. Tento virginský právník a filozof se později stal třetím prezidentem USA. Jeho slova "všichni lidé jsou stvořeni si rovni" se stala základem americké demokracie - i když ironicky, Jefferson sám vlastnil otroky.

Johannes Gutenberg dokončil svůj tisařský stroj kolem roku 1450. Vynález knihtisku byl pro informace tím, čím byl střelný prach pro warfare. Najednou se mohly myšlenky šířit rychleji než kdy předtím - církev i panovníci z toho nebyli nadšeni.

Vestfálský mír roku 1648 ukončil třicetiletou válku (1618-1648), nejnicotnější konflikt raného novověku. Evropa se z něj vzpamatovávala celé generace. Mír stanovil pravidlo "čí země, toho náboženství" a položil základy moderního systému suverénních států.

Napoleon začínal jako podporučík u dělostřelectva - nejintelektuálnějšího a nejtechnickějšího rodu zbraní. Dokonale ovládal matematiku a ballistiku. Z jeho původní profese plynula láska k taktickým novinkám a přesnost v plánování bitev.

Napoleon se nechal korunovat 2. prosince 1804 v pařížské katedrále Notre-Dame. Legendární moment: korunu si uchopil z rukou papeže Pia VII. a nasadil si ji sám. Gesto, kterým dal najevo, že svou moc nedlužím nikomu, ani Bohu.

Bitva u Slavkova (2. prosince 1805) vešla do historie jako "bitva tří císařů" - Napoleona, rakouského Františka I. a ruského Alexandra I. Napoleon zde předvedl své mistrovství v taktice a porazil brojnou koalici. O rok později rozpadla Svatá říše římská.

Svatá aliance byla podepsána v září 1815 ruskými, rakouskými a pruskými panovníky. Měla odrážet křesťanské hodnoty a zamezit revolucím v Evropě. V praxi se stala nástrojem konzervativních monarchů k potlačování demokračních hnutí. Metternichův systém držel Evropu "na vodítku" až do revolučního roku 1848.

Hérodotos z Halikarnássu si vysloužil toto přízvisko od samotného Cicerona. Ve svých "Dějinách" vytvořil první systematický popis řecko-perských válek a známého světa 5. století před Kristem. Ale pozor - někteří mu říkali také "otec lží" kvůli občasným mytickým prvkům v jeho vyprávění!

8. červenec 776 před Kristem se stal nejenom prvním dnem olympijských her, ale i začátkem řeckého kalendáře! V posvátné Olympii se tehdy závodilo pouze v běhu na jedno stadium (cca 190 metrů). Prvním vítězem se stal kuchař Koroibos z Élidy - kulinářský talent se už tehdy vyplatil!

Polis znamenalo v antickém Řecku mnohem víc než jen "město" - byla to celá civilizace v miniaturě. Tento pojem zahrnoval město i okolní území a občany, kteří jej obývali. Ať už šlo o Athény, Spartu či Théby, všechny byly polis - nezávislé městské státy s vlastními zákony a bohy.

2. srpna 216 před Kristem předvedl Hannibal u italských Cann mistrovství v obkličovací taktice. Z 80 000 Římanů jich přežilo pouhých 6 000. Tato "dokonalá vyhlazovací bitva" se dodnes učí na vojenských akademiích jako příklad geniální strategie.

Peisistratos zná každý student antiky - byl prvním athénským tyranem (561-527 př.n.l.). Ale pozor na etymologii! Řecký "tyrannos" znamenal původně jednoduše "jedinovládce," ne krutého despota.

27. listopadu 1095 pronesl papež Urban II. v Clermontu svůj historický projev. Volal k osvobození Božího hrobu a sliboval odpuštění hříchů. His legendární slova "Deus vult!" ("Bůh to chce!") se stala válečným pokřikem křižáků. Ale pozor - Urban si jistě nepředstavoval, že rozpoutává stoleté krveprolití.

Zatímco "lidová křížová výprava" chudých rolníků skončila masakrem, vlastní First Crusade byl podnik elit. Elitní výpravu vedli zkušení válečníci jako Godefrej z Bouillonu nebo Raimund z Toulouse - šlechtici s vojenskými zkušenostmi, financemi a politickými ambicemi.

Křižáci založili čtyři křižácké státy: Jeruzalémské království (1099), Antiošské knížectví (1098), Edessé hrabství (1098) a Tripolské hrabství (1109). Tyto franské državy existovaly různě dlouho - poslední z nich, Akkra, padl až roku 1291. Křižáci tak na Blízkém východě vydrželi téměř dvě století!

Pouze Jan Bezzemek z této čtveřice nikdy na křížovou výpravu nevyrazil. Richard Lví srdce strávil na třetí křížové výpravě víc času než ve vlastní Anglii. Filip II. Augustus s ním na ni vyrazil (ale záhy se vrátil). Fridrich Barbarossa se utopil cestou na třetí křížovou výpravu v řece v Malé Asii - ve svých 68 letech osudná koupel.

Bastilla byla dobyta 14. července 1789, což je považováno za symbolický začátek Velké francouzské revoluce.

Slované měli podle historických pramenů svou pravlast v oblasti mezi řekami Visla a Dněpr, odkud se postupně rozšiřovali do dalších oblastí.

Ve vile Höfdi v Reykjavíku se v říjnu 1986 setkali Michail Gorbačov a Ronald Reagan při jednání o ukončení studené války.